Máte Anunk o tom, co je za těmihle dveřmi a o čem je tenhle blog? Nemáte? My jsme před nějakým časem také neměly. Ale pojďme na to od začátku.
Vítejte na stránkách nového kolektivního blogu čtyř původně jen spřátelených blogerek, dnes už vlastně kamarádek. Žijeme daleko od sebe, ale virtuálně se už od loňských Vánoc scházíme nad myšlenkou udělat něco společného. V lednu jsme se téměř všechny sešly poprvé off line, v jédné kavárně v Brně. A od prvního máje trpělivě zkoušíme, jak se našemu dílu vede. Dnes, prvního června jsme ho oficiálně otevřely pro vás.
Tady u toho stolu to všechno začalo. Renata, Pavlína, Jana live a Klára přes Skype. Tady jsme se probíraly načrtnutou osnovou, úvahami a plány. A daly jsme do kupy vizi, jaký blog pro vás (a dost taky pro sebe) chceme dělat.
Jak je patrno z názvu rubrik a štítků, chceme se zabývat hlavně samými příjemnými věcmi. Těmi jsou pro nás konkrétně bydlení, český design, vaření, cestování a také chceme přinášet rozhovory se zajímavými lidmi. Ale ze všeho nejvíc si přejeme vytvořit příjemné místo k počtení, zábavě, relaxu a sem tam nějakého toho poučení.
Proč Anunk? Renata žije v Brně a tak byla myšlenka použít slovo, které znamená “mít o něčem šajnu” nasnadě. Navíc anunk se používá i jinde než v Brně. A protože Klára a Jana se usídlily v německy mluvících zemích, patvar německého Ahnung se hodí ještě o trochu víc. Navíc to slovo jako shluk písmenek dobře vypadá a jeho umístění na čele abecedy taky není k zahození.
V poloprázdné kavárně začalo být časem docela plno a hlučno. A hlučné jsme byly i my. Sršely jsme nápady, energií a překřikovaly se live a zjistily jsme, že vlastně i na Kláru do toho Skype křičíme. Nezbylo nám tedy nic jiného, než se přesunout do klidnější Anunkové destinace. A tak je na další fotce Renatina jídelna a první live porada Anunkblog, dějství druhé.
A teď k tomu jablku.
Jablko jsme vybraly jako tak trochu český symbol. Máme rády Werichovo červeňoučké kulaťoučké jablíčko, které oslavuje rozkošatělé možnosti Češtiny. A taky proto, že se nám jablko zdá symbolické pro začátek všeho. Jako onehdá, když jedno utrhla Eva.
Po několika hodinách intenzivních úvah a po sepsání dlouhého seznamu úkolů, zařizování a věcí ke kontrole jsme si položily znovu základní otázku: bude náš blog úspěšný? Kein Ahnung, to je to jediné, co v tuhle chvíli můžeme říct, ale věříme, že vás bude bavit stejně jako nás. A že když nebudete vědět kudy kam, budete mít hned Anunk, kam si zaskočit odpočinout.
Jak se vám u nás líbí?
Těšíme se na vás a naše nové společné časy s Anunkem.
Jana, Renata, Klára a Pavlína
