Maastricht II / Kruisherenhotel

středa 30. října 2013

Foto: Etienne van Sloun

Jak už víte od Jany, měly jsme konečně příležitost se potkat na živo. Takový Skype je dobrá věc, ale přece jen povídání z oka do oka a popíjení výborné kávy nenahradí. Po nepodařených pokusech setkat se na rodné hroudě jsme to vzaly z jiného konce a potkaly se v nizozemském Maastrichtu.

Z místa setkání v kostelním knihkupectí Selexyz jsme se vydaly do kostela druhého. Ani tentokrát pohnutky k návštěvě nebyly náboženského charakteru, ale toho designového. Prostory bývalého kláštera z 15. století s přilehlým kostelem se tu totiž změnily na design hotel s opravdu netradiční atmosférou a příhodným názvem Kruisheren - Biskupská berle.

Foto: Etienne van Sloun


V hlavní lodi kostela je recepce, restaurace, kavárna, vinný sklípek nebo jednací salónky. Prostory kláštera se zase proměnily na hotelové pokoje. A proměna to nebyla ledajaká. Interiéry si vzal do práce známý nizozemský architekt Henk Vos, instalace osvětlení je z dílny nikoho menšího než Ingo Maurera. Ani u toho to však nekončí, v každém koutě tu najdete nějaký ten slavný kousek nábytku - jen namátkou třeba klasiku od Le Corbusiera nebo Rietvelda, ale také od současných designérů Marca Newsona, šibala Philippe Starcka nebo nizozemské hvězdy Pieta Hein Eeka (do jehož showroomu jsem vás nedávno zavedla).

Foto: anunkblog

Foto: anunkblog

Foto: anunkblog

Foto: anunkblog




Foto: Roel Vink

Foto: Etienne van Sloun

Foto: Luc Boegly
Foto: Etienne van Sloun
Foto: Etienne van Sloun

Foto: Etienne van Sloun

Foto: Etienne van Sloun

Návštěva kostela Kruisherenhotel byla velkolepá, až jsem litovala, že to domů mám docela blízko a tak si nevyzkouším, jaké to je se probudit v místě, kde gotika tak krásně souzní s moderním designem 20. a 21. století. Ale kávu a hodně příjemného povídání v "salónku", to jsme s Janou nevynechaly.

Foto: anunkblog

Facebook Pinterest Twitter Google +1 pošlete to dál

Maastricht I / Selexyz Bookstore

pondělí 28. října 2013




Před dvěma týdny jsem byla v Maastrichtu. Pravidelný čtanář mých anunkových cestovních příspěvků už tuší, že zase na kongrese. Opět jsem tedy neměla moc času na to, abych si tohle prima univerzitní město užila plnou měrou, ale to hlavní, na co jsem se už dopředu moc těšila, to se mi podařilo zvládnout. Když jsem se totiž chystala na cestu, zjistila jsem, že v Maastrichtu je nádherné knihkupectví, které dokonce stojí na čele žebříčku dvaceti nejkrásnějších knihkupectví na světě.

Two weeks ago we have met Klara, finally! Klara lives just 100 km from Maastricht and I have been there for a congress. We had no time to discover this beautiful university city too much, but we have two posts about nicely converted churches. Today the first one - Selexyz book store, one of the 20 most beautiful book stores in the World!  Church was built at 13th century and served its basic role exactly 500 yers. Then was confiscated by Napoleon and space was used for army purposes. Through ages it was also City archive, storage or bike parking place. Bookstore from 2005. Black steel composition into traditional space, lots of nice book and one of the best coffee at the city. Enjoy! Next issue other church, this time a hotel written by Klara. 

Mimochodem, v tom seznamu dvaceti nejkrásnějších knihkupectví na světě je i Alexis, z Bratislavy. Taky jsem tam byla a koupila si nádhernou knihu Štiavnické interiéry. Kdybyste ho ale chtěli vidět, musím vás zbrzdit před návštěvou, knihkupectví už neexistuje. Ale držím původním majitelům palce, aby se jim dařilo jinak a jinde, ale to je na jiný a dlouhý neveselý příběh.



Dnešní příspěvek je o "bookstore" v Maastrichtu. Kostel byl postaven na konci 13. století a svému účelu sloužil přesně pět set let. Pak přišel pan Napoleon a - konkrétně v roce 1794 - kostel zabavil pro armádní potřebu. V dalších letech budova sloužila jako městský archiv, sklad, nebo parkoviště jízdních kol. V roce 2005 přišla společnost Boekhandels Groep s myšlenkou přetvořit tento prostor na knihkupectví. A já musím říct, že se jim to opravdu moc povedlo.



O proměnu gotické stavby na moderní prostor, kde se, jak se nabízí říci "snoubí", tradice a architektura se postarala amsterdamská achritektonická kancelář Merkx + Girrod architekti, kterým se povedlo zvětšit prodejní plochu knihkupectví pomocí vestavěné třípatrové konstrukce z černé oceli. Kromě 1200 m2 prodejní plochy v tomto prostoru je i původní kostelní budova rozdělena na sekce mezi sloupovím. Já  se nejvíce pohybovala v té o designu a architektuře. Ne snad, že by mě krásná literatura nebavila, ale v Selexyz mají většinu knížek pouze v Holandštině, zatímco knížky z oboru architektura a design byly převážně v Angličtině. Tak jsem si hned tři zakoupila.



A když jsme u těch sekcí, v té uplně nejzadněší, v lodi kostela, hned vedle kavárny kde prý dělají nejlěpší kávu ve městě, jsme se poprvé v životě "in vivo" potkaly s Klárou, která to sem má ze svého aktuálního domova v Düsseldorfu kousek. Tak už znám všechny tři své spolublogerky osobně! Bylo to velmi příjemné a inspirativní setkání, ale na kávu jsme šly do jiného kostela. A o tom vám právě Klára poví zase příště. Tady je malá ochutnávka, bronzový vchod navržený Ingo Maurerem.




Facebook Pinterest Twitter Google +1 pošlete to dál

Takový jiný kalendář

pátek 25. října 2013

Cévní chirurgie

Rozhovor s módním návrhářem Pavlem Křivánkem přinesl spoustu pozitivních reakcí. Pavel v jednom z dalších svých projektů /časově se nám jeho realizace s prvním interview potkala/ velmi neobvykle spojil charitativní činnost s uměním. Výsledkem je kalendář s 12 nápaditými a rozhodně neovyklými fotografiemi, jehož cílem je pomoc ženám s rakovinou prsu. Určitě by byla velká škoda o něm nedat vědět. 
Víc mi o něm prozradil sám Pavel:

Pavle, těsně před naším prvním interview jsi se vrátil z Hradce Králové. Tehdy jsi se zmínil, že jsi tam byl fotit dobročinný kalendář. O co se přesně jedná?

Jedná se o kalendář, který vznikl ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Hradci Králové, konkrétně s centrálními operačnímy sály. Oslovila mě dlouholetá kamarádka Zuzana Holečková, vrchní sestra, s prosbou o pomoc. Chtěla najít způsob jak uchopit nafocení kalendáře, jehož cílem bude získat prostředky na dobrou věc. Myšlenku nafotit charitativní kalendář nosila v hlavě už dlouho, ale teprve letos se jí podařilo získat veškeré prostředky a  najít sílu k tomu jej zrealizovat. 

Jak probíhala realizace? 

Zuzka mi plně důvěřovala a nechala mi volnou ruku. Jedinou podmínkou bylo, že modelkami budou skutečné sestřičky, kterých bude celkem 26. 
Oslovil jsem kamaráda fotografa Pavla Hejného a vizážistku Lucii Janků. Doma jsem si připravil jednotlivé kompozice na papír, tak abych postavil všechny "operativy". Jednalo se o chirurgii, cévní chirurgii, traumatologii, urologii, kardiochirurgii a také se připojila děvčata z centrální sterilizace. Kalendář měl působit umělecky, fashion, přičemž jsem se snažil do toho tématicky zapojit jak nástroje tak i materiály, které jsou k danému výkonu používány. Musím říci, že ze samotného focení jsem byl překvapen. Sestřičky projevily značnou dávku profesionality a pokory a určitě to nebylo jenom tím, že kalendář je určen pro dobrou věc.
Všechny sestřičky jsem neznal, o to víc to byla pro mě improvizace a spoustu věcí jsme řešili na místě. Na focení kalendáře jsme měli dva dny. Takže jsme začínali v sobotu v sedm ráno a končili v neděli ve čtyři. Sestřičky to dělaly ve svém vlastním volnu a v čase kdy operační sály nefungují na 100 %. 

Nač jsou určené peníze získané z prodeje kalendáře? 

Výtěžek  půjde na léčbu rakoviny prsu. Konkrétně na brachyterapii, která výrazně zkrátí dobu pobytu pacientky na lůžku.

A poslední důležitá otázka: Kde se dá kalendář koupit?

Jelikož první výtisk byl úspěšný, tak se bude dělat druhý dotisk. Mám z toho velkou radost, protože už se pomohlo 3 pacientkám. Nicméně kalendář se dá za 299 Kč objednat na martina.petraskova@fnhk.cz, kde získáte určitě více informací o jeho prodeji a logistice k vám.

Operační sál a paní Zuzana.
Dle kalíšku je to jasné - urologie.
Příjemný prodloužený víkend přeje

Renata
Facebook Pinterest Twitter Google +1 pošlete to dál

Design v Eindhovenu / Dutch Design Week 2013

středa 23. října 2013


Podzim je zasvěcený designu nejen v Praze. A protože jsem na Designbloku mohla být jen očima Pavlíny a Renaty, zajela jsem alespoň do Eindhovenu na Dutch Design Week, který se koná právě v tomto týdnu (19.-27. 10.). Mám ho přece jen blíž.

Eindhoven leží na jihu Nizozemí v oblasti Severní Brabantsko a je pátým největším nizozemským městem. Má hodně industriální historii, v roce 1891 tu jakýsi Gerard Philips otevřel malou továrnu na výrobu žárovek. Nejspíš ani sám netušil, jakých rozměrů jednou jeho firma dosáhne. A tak přestože se centrála Philipsu v roce 1997 přestěhovala do Amsterdamu, těch víc než sto let tu zanechalo hodně hluboké stopy. I díky této firmě se Eindhoven stal centrem technologií, inovací a hnacím motorem nizozemské ekonomiky. 

Ale nejen to, je také centrem designu. Je tu totiž poměrně slavná Design Academy (a podpora designu ze strany Philipsu také nebyla a není zanedbatelná). Je tedy pochopitelné, že každoroční svátek designu Dutch Design Week se koná právě tady. 

ddw.nl


DDW má 3 epicentra - východní, centrum města a Strijp. Po a mezi lokacemi jezdí jako každý rok Mini - jízdy jsou zdarma, stačí počkat na vybraných místech. Na střeše má každý Mini objekt, který upozorňuje na některou z bezpočtu expozic, které je možné na DDW navštívit.



Letos jsem se vrhla na průzkum v oblasti Strijp.

Městská část Strijp skoro celá patřila (jak jinak) Philipsu. Oblast Strijp-S byla víc administrativní a výzkumně-technologická. A kde se něco zkoumá, objevuje a vynalézá, tam jsou také přísná bezpečnostním pravidla - proto se Strijp-S začalo přezdívat Forbidden City (Zakázané město). Oblast Strijp-R byla výrobní a dodnes je plná továrních hal, které pomalu dostávají nové využití.

Nejdřív si v rychlosti, letem světem obrazem, projdeme Strijp-S.




Aby byly expozice a celý prostor zajímavé, není potřeba nákladných instalací. Stačí staré boty a trocha barvy, balónky nebo osb desky.




Kam vás ale dneska chci vzít především, je oblast Strijp-R. V RK-komplexu, dříve keramických dílnách Philipsu, kde se vyráběly součástky pro rádia a televize, se usídlil známý designér Piet Hein Eek. V rámci DDW tu ale našly útočiště i další expozice.




Hned na začátku mě zaujaly produkty Ontwerpduo nebo svítidla Stevena Bankena.











A teď už k Pietu Hein Eekovi. Původně tmavé a zchátralé tovární budovy dnes slouží jako dílny a ateliéry Eekova týmu, ale celoročně tu je možné navštívit i prodejnu s nejrůznějšími designem, showroom s Eekovými produkty nebo restauraci.



Piet Hein Eek je designér, který vystudoval mimo jiné právě Design Academy v Eindhovenu. Jeho práce mají široký záběr, ale nejznámější je asi jeho nábytek ze starého použitého dřeva nebo tapety právě s tímto dekorem. Ale nezůstává jen u dřeva - nové využití najde pro staré trubky, špony, šroubky nebo kovové odřezky. Nádherné ve své jednudochosti jsou i textilní stínidla nebo keramika.








V prodejně najdete i jiný design než jeho vlastní, vždy ale s důrazem na fair-trade, ekologii a využití již použitých materiálů. Proto nepřekvapí, že je tu i mini prodejna Freitag tašek ze starých plachet, o nichž psala už Jana.







A nakonec je naprostou nutností zajít do restaurace, která má moc příjemnou atmosféru, Eekovými produkty se to tu jen hemží a jídlo (přestože vlastně fastfood) je dokonalé.

Tak co, líbil se vám výlet za designem?
Klára
Facebook Pinterest Twitter Google +1 pošlete to dál