Prázdninová hudba a slovo / Some songs and words for hot summer days

úterý 6. srpna 2013

Jak bojujete s těmi úmornými vedry vy?  Cestujete klimatizovaným vozem jako sympatická parta z předchozího Renatina příspěvku?  Ležíte někde venku u vody? Jezdíte do teplých krajů, abyste se po návratu radovali z našich "nízkých" pětatřicítek?  Dnes mám pro vás dva typy na doma, do přehrávače v autě a nebo v letadle.  Prostě trochu prázdninové.

I want to refer to two original CD related to Czechs today. Summer and Winter. One is typical summer holiday memory, some of us can still feel the smoke from camp fire at "second half of the last century". Other CD is a book, audio book based on Albright Prague Winter latest book. Did you know she born Czech and is still fluent? She is Czech, as she doesn't lost her humor, even when talk about a serious topic. For Czechs so specific.

První je hudební nosič. Slovo nosič se mi moc líbí. Vždycky si představím ten na kole, jak nese nějakou dívku s rozevlátou sukní, přičemž kolo je řízeno fešným mladíkem. A vítr jim krásně sviští kolem uší. Prostě prázdninový nosič...



Ale asi bych se měla víc věnovat tomu, že vám chci doporučit CD Oskara Petra, kterého nemusíte hnedle všichni, jak my tady na Anunku pěkně česky říkáme, ausgerechnet, znát. A nebo ho naopak znáte, protože jste onehdá poslouchali Marsyas. Pro vás to bude asi mít ještě o trochu větší cenu. Všem, kteří by si Oskara Petra chtěli poslechnout, posílám klik na koncertního Zmrzlináře, který je docela známý. A letní, zmrzlina se teď hodí, viďte? A nebo Břímě, které je známé víc než jen docela. Věděli jste, že The Weight, nebo také u nás známá jako Nazareth, je na 41. místě mezi pětisty nejlepšími songy všech dob, vyhlášené časopisem Rolling stone?  Původně americký gospel zpívali různí velikáni, jako třeba Aretha Franklin, Joe Cocker, nebo loni Bruce Springsteen, který tím vzdal hold tehdy právě zemřelému Levonu Helmovi, bubeníkovi z původních The Band.  Já si ho Břímě a celé album pouštěla cestou z Prahy do Curychu několikrát po sobě a z některých songů jsem vyloženě cítila vůni kouře z táborového ohně.  Ach ta nostalgie. 

Když se řekne nosič, kromě slečny, kterou veze mladík na kole (a myslím, že ta slečna má puntíkovanou sukni) se mi ještě vybaví šerpa v Himalájích. Trochu tvrdší job, než má ta slečna. A nebo ten mladík. A i druhý nosič, o kterém chci dnes psát, bude z jiného ranku, než ten první. 



























Mám obě verze téhle knihy, tu běžnou, papírovou a i audioknihu. Praha - Stuttgart a ještě kousek dál, bohatě to vystačí...

Nejprve jsem se začetla a pak zaposlouchala do hlasu Dany Syslové. Doporučuji vám vřele náhled na historii v období druhé světové války, viděný očima tehdy malé holčičky, která se, přesně v den, kdy byla jako první žena vůbec jmenována do funkce ministrině zahraničí Spojených států, dověděla, že je židovského původu.  Proč se až v 59 letech dostala k informacím, že víc jak 20 členů její rodiny zahynulo v koncentračních táborech, to vlastně sama autorka neví.  Ale mluví, respektive píše o tom hodně dobře.  Baví mě i humor, kterým tahle dáma oplývá.  Když si pořídíte audioknihu, budete mít navíc možnost si poslechnout 50 minut nahrávky rozhlasového pořadu, ve kterém paní Albright mluví v besedě na Filosofické fakultě UK. 

Upoutávku si můžete prohlédnout taky na YouTube.  Trochu vážné téma bych ráda rozčísla tím, že vám v tom horku pomůže alespoň ta zima. V tomhle případě se snad ani Brňáci (a Renata) nebudou zlobit, že je, augerechnet, Pražská. 

Příjemný, prázdninově naučný a chladný den přeju. 


Facebook Pinterest Twitter Google +1 pošlete to dál

Žádné komentáře