New York 2

středa 2. října 2013

MTA
Máme tu v pořadí druhý virtuální výlet do New Yorku. Projedeme se metrem a půjdeme se projít do jednoho netradičního parku.

Another day in New York City. We are going to explore subway and its music performers on our way to The High Line - a public park built in 2009 on an historic freight rail line elevated above the streets on Manhattan’s West Side.

Naše první zastávka se skládá z mnoha zastávek. Podíváme se totiž zblízka na Subway. Pokud vám při slově metro vyskočí v hlavě obrázek toho pražského, tak na něj rychle zapomeňte. To newyorské je pravý opak snad v každém slova smyslu, v dobrém i špatném. Ale je to zážitek.

Tak za prvé, je mnohem starší, tedy i zchátralejší, loupající se barva na kovových nosnících a otlučené dlaždičky jsou standardem, odpadky po zemi nikoho neudivují, odpadky v kolejišti jdou k duhu potkaním rodinkám, které se tam čile prohánějí. 

Naše 3 linky jsou skutečně směšné:) Ale i když mapa metra vypadá hodně divoce, docela rychle se v ní dá zorientovat. Na požádání vám ji vydají v kukani u vchodu a pak už stačí sledovat barvy, písmenka a číslice, a ten správný spoj vždycky najdete. Navíc, stačí tu mapu vytáhnout a během vteřiny se k vám přitočí ochotný spolucestující s dotazem, jestli nepotřebujete pomoc. Vždycky! To je hezký zvyk. 

To že si najdete ten správný spoj ještě neznamená, že se hned napoprvé dostanete tam, kam potřebujete nebo že to bude podle plánu. Zácpy, změny, náhlé výluky jsou tu běžná záležitost. To si třeba takhle jedete Éčkem a v půlce cesty vám řeknou, že se souprava mění na Efko, a že si máte počkat na další nebo přejít na jinou platformu a zkusit štěstí jiným spojem. Nebo (a to jsme naštěstí nezažili) je v metru! zácpa a stojí se - když máte štěstí, tak se to stane ve chvíli, kdy je souprava v zastávce a vy můžete vyjít na světlo boží a s boží pomocí se snažit chytnou taxíka stejně jako všichni ostaní spolucestující. Nebo máte smůlu, vlak se zastaví v tunelu a pak se čeká. Prý klidně i hodinku dvě.

Ale zase se na větších nástupištích, kde se kříží linky, můžete kulturně povznést a pobavit. Pod záštitou provozovatele metra běží projekt MUNY = Music Under New York, který umožňuje, aby talentovaní (často začínající) hudebníci předvedli, co v nich je. 

A tak než dneska vyrazíme do prvního parku, ráda bych vám kousek té newyorské hudební atmosféry přinesla až domů. Tady je, R&B/soul zpěvák Amui Ptah (jak jsem ho zachytila chytrým telefonním přístrojem, čímž se omlouvám za kvalitu - pokud se vám song Gone for Good líbí, je dostupný na iTunes za lidových 99 centů).



Ale teď už rychle nasedáme na některou z modrých linek A, C, E. Pro zaplacení si musíme koupit za jeden dolar magnetickou kartu Metrocard, na kterou si na/dobijeme u automatu nebo u obsluhy v kukani kredit. Za každých 5 dolarů nám na kartu připíší 10% navíc. Kartu projedeme vstupním turniketem, což nás bude stát 2, 50 a pak už můžeme jezdit neomezeně třeba celý den, pokud neopustíme prostor metra. Označení karty dovoluje jednu navazující transferovou cestu autobusem, pokud nastoupíme do dvou hodin, chytrá karta si to pamatuje a v autobuse nám nic nestrhne. Koupit se dají i neomezené časové karty, 7-mi a více denní. Když se neplánujeme neustále v metru vynořovat a zanořovat, vyplatí se spíš jednorázové jízdné.

My teď pojedeme na čtrnáctou, kde navštívíme High Line Park. Tady se nejdřív seznámíme s pravidly, ono se toho totiž spoustu nesmí - ostatně jako v každém newyorském parku.

High Line ovšem není jen tak ledajaký park. Nachází se na západní straně Manhattanu, která byla v polovině 19. století zasvěcená výrobě, a o přísun materiálu a dopravu zboží se staraly vlaky. Jenže, ono to bylo v té době dost nebezpečné, úrazy byly na denním pořádku a tak před vlaky začali jezdit tzv. West Side Cowboys - chlapíci na koních, kteří máchali červenou vlaječkou. Prý to moc nepomohlo, přesto tohle řešení vydrželo několik desetiletí. Bouřlivé debaty na téma bezpečnosti vedly v roce 1929 k rozhodnutí, že by se doprava měla přesunout mimo úroveň vozovky, a v roce 1934 byl zprovozněný první úsek High Line - kolejiště vystavěného na kovových piliřích ve výšce 9 metrů. Jenže už v padesátých letech se rozmohla nákladní automobilová doprava a vlaky na High Line se začaly využívat míň a míň, takže o deset let později jedna část dráhy prošla demolicí. Zbytek nějak fungoval až v roce 1980 projel poslední vlak. Od té doby už to tam jen chátralo, a tak byly snahy, aby High Line byla srovnaná se zemí. Naštěstí se to nepovedlo prosadit, pustnutí ale pokračovalo. Až v roce 1999 se dva pánové ze sousedství rozhodli s tím něco udělat. Založili spolek Friends of the High Line a přišli s nápadem na revitalizaci a nové využití. Nebylo to vůbec jednoduché, nakonec ale město dalo projektu zelenou, bylo vyhlášeno architektonické výběrové řízení na přeměnu v park. Město dráhu odkoupilo a v roce 2006 začala výstavba a parkové úpravy, a v roce 2009 byla slavnostně otevřená první sekce, druhá pak v roce 2011 a třetí sekce je v plánu, měla by být otevřená v příštím roce. Park patří městu, ale o údržbu se stará spočnost Friends of the High Line.

A teda, povedlo se jim to! Rostliny k osázení byly vybrané tak, aby dokumentovaly původní rostlinstvo, které vzniklo náletově v době nevyužívání. Betonové pásy zase vizuálně odkazují na původní pražce. Občas se zvednou a pokračují dřevěnou lavičkou. Elegance nesmírná. Místy zůstaly zachované původní koleje, tvoří záhonky nebo se proplétají s betonovými pásy. Velmi efektní je jejich použití s dřevěnými lehátky, která se na nich můžou posouvat. Místo, kde dráha probíhala budovou, je využité jako krytá občerstvovna. Můžete si tu dát výborné kávy mnoha druhů, zmrzlinu nebo třeba brooklynskou limonádu.





Zhruba v současné jedné třetině, kde dráha uhýbá mírně doleva a křižuje tak Desátou Avenue, najdeme cosi jako malé náměstí. Prosklenou stěnou tu můžeme pozorovat ruch nad zmíněnou Desítkou, posedět na lavičkách ve stínu stromů nebo na druhé straně průhledem pozorovat Sochu Svobody. Je tu taky wi-fi spot - rozesílání fotek rodinným příslušníkům, na kterých máte pusu od ucha k uchu, nic nebrání:)






Trasa je v současnosti dlouhá zhruba 2,5 km a při procházení se nenudíme ani na chvilku. Různorodé zajímavé průhledy a pohledy nás neomrzí!



Tak to by pro dnešek stačilo, další parky a přilehlé zajímavosti prozkoumáme zase v pátek. Co říkáte. Líbilo?

Klára
Facebook Pinterest Twitter Google +1 pošlete to dál

8 komentářů

  1. Dobrý den, mooooc děkuji za prohlídku NY. Už se těším na další den, kdy se projdeme ! Šá

    OdpovědětVymazat
  2. Líbilo moc! Opravdu zajímavý tento lehce industriální park. A to metro mě pobavilo. 14 dní nazpět jsem cestovala metrem v Římě, tam měli pouze 2 linky a celé metro 41 km :-) Ale i tak to byl pro mě zážitek. protože s tím pražským je to nesrovnatelné.

    OdpovědětVymazat
  3. Ten park je výborný! Skvělý nápad, skvělé provedení...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je! Taková pohoda uprostřed hektického města, stačí vlézt pár metrů nad zem, a člověk je v jiném světě.

      Vymazat
  4. Skvělé, těším se na pátek!

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem ráda, že vás to baví :)

    OdpovědětVymazat